Jak zvýšit zájem dětí a studentů učit se nové věci?

V této otázce je nejen pedagogická veřejnost jasně rozdělena. Část je přesvědčena o tom, řeči o motivaci žáků, bezpečné atmosféře ve školách a smysluplnosti vyučování jsou jen projevem snižujících se nároků. Na předchozí generace studentů nikdo takové ohledy nebral, a přesto se jim dostalo dobrého vzdělání. Oponenti namítají, že se jednak zásadně změnil svět, v němž děti žijí, jednak mnohem větší část informací ale i dovedností získají děti pohodlněji mimo školu. Proto je tak důležité učinit ze školy opravdu inspirativní a motivující místo poznávání. Jinak bude dál v soutěži o zájem žáků prohrávat. Podstatné také je, že všechny dostupné zkušenosti naznačují, že ke kvalitnímu učení, tedy k opravdovému pochopení problému, je potřeba bezpečná atmosféra. Represivní postupy dřívějších vzdělávacích modelů také u některých dětí vedly k úspěchu, ale bylo to v době, kdy převažovalo pamětní učení, kdy se mnohem méně stavělo na řešení problémů a schopnosti prezentovat a komunikovat.

Různé názory na to, jak děti motivovat a co by se mělo vlastně ve škole odehrávat, jsou patrné i z úvodních tezí panelistů. Vybírali jsme tentokrát tak, aby jejich pohled na věc byl co nejpestřejší.

 

Publikované teze pocházejí z Kulatého stolu SKAV a EDUin ze 7. února, který se konal v rámci kampaně Česko mluví o vzdělávání. Postupně přidáme i zvukové nahrávky jednotlivých vystoupení a videosestřih.

 

Přidávejte prosím do diskuse názory inspirované úvodními otázkami:

  • Víme, proč naše děti škola tak často nebaví?

  • Co udělat pro to, aby škola byla vhodným místem pro učení?

  • Jak může učitel zvyšovat zájem jednotlivých žáků o učení?

  • Jakou roli hraje v ochotě učit se předškolní vzdělávání?

  • V čem je škola pro učení jedinečná a kde už ji nahradil okolní svět?

Budeme rádi, když zvládnete formulovat svůj názor do 200 znaků a připojíte případně odkaz na zajímavý článek, video, statistiku, stránky nebo příklady dobré praxe, které podporují váš názor. Tyto odkazy budeme shromažďovat a budou i po ukončení diskuse k tématu součástí „informačního balíčku“, který bude dlouhodobě k dispozici na stránkách ceskomluvi.cz a bude zahrnut i do závěrečné zprávy z kampaně ČMoV.

 

Diskutující:


RNDr. Dominik Dvořák, Ph.D., Pedagogická fakulta UK

Diskutující vidí problém především ve snižování vážnosti učení na úkor výchovy. Školu vnímá jako nezastupitelnou instituci, které je třeba vrátit ve vzdělávání vážnost. Obhajuje akademické pojetí vzdělanosti v opozici proti ryze praktickému zaměření toho, co se mají děti ve škole dozvídat.

 

    • Ke změně musí dojít souběžně na všech úrovních systému.

    • Přestat říkat, že učení/vzdělávání není hlavním úkolem školy.

    • Přestat proti sobě stavět učení (vzdělávání) a výchovu (socializaci), jak se u nás děje.

    • Říkat nahlas, že škola je jako vzdělávací instituce nezastupitelná zejména pro rizikové skupiny.

    • Nevidím v krátkodobé perspektivě realistickou alternativu ke školnímu vzdělávání dostupnou pro všechny.

    • Není možné rezignovat na péči o stávající školu a obětovat jednu generaci s výhledem na to, že se zrodí něco jiného, lepšího.

    • Začněme o žácích opravdu přemýšlet jako o jednotlivcích.

  • Škola je tu, aby učila i to, co se jinde nenaučí – témata „teoretická“, akademická. Je také protiváhou toho „mimo školu“, někdy to má od-naučovat. Škola vyrůstající (jen) z praktického života by byla návratem k měšťance.

  • Škola je (i) protiváha praxe.

  • Recept pro české prostředí:
    1. Dát učení pojmům a dovednostem na první místo.
    2. Inteligentně měřit učení.
    3. Inteligentně pracovat s výsledky měření učení.

 

Kompletní prezentaci přednášejícího si stáhněte ZDE.

Nahrávku vystoupení v délce 11 minut poslouchejte ZDE.

 

 

Dana Večerková, studentka Masarykovy univerzity

Diskutující klade důraz na propojení školy s reálným životem. Jako studentka říká, že ji motivují k práci ty úlohy, které mají zřetelný smysl i jinde než jen ve škole, které představují reálný úkol a obsahují v sobě obtížný problém. Podporuje názor, že mnoho činností, které studenti vykonávají mimo školu, by mělo být integrováno do školního vzdělávání.

 

MAKE SCHOOL, NOT WAR … to je, když…

1. PROČ? X PROSTĚ PROTO … učitelé vysvětlují, k čemu je pro studenty dobré, aby se učili zrovna to, co jim předkládají.

2. ZÁKLAD X „PRO ZÁJEMCE“ … učitelé jednotlivých předmětů zřetelně rozlišují minimum, které vyžadují po všech studentech, a nástavbu, kterou mají zvládnout ti, kteří chtějí být v dané problematice dobří.

3. MIMOŠKOLNÍ AKTIVITY X ŠKOLA … učitelé vědí o mimoškolních aktivitách svých studentů, podporují je v nich a dávají jim prostor využít jimi nabyté schopnosti ve škole.

4. RODINA, OBEC… X ŠKOLA … otázky, které studenti ve škole řeší, se co nejvíce vztahují k jejich přirozenému prostředí, a pomáhají jim tomuto prostředí lépe porozumět.

5. ZODPOVĚDNOST X ÚKOL PRO ÚKOL … je školní úkol spojen se zodpovědností, tedy jeho ne/splnění má dopad nejen na známku, ale především na ne/uskutečnění něčeho „reálného“.

6. SMĚŘOVÁNÍ K CÍLI X OD ZNAČKY KE ZNAČCE … studenti znají cíl, kterého mají dosáhnout, ale jednotlivé kroky si rozvrhují sami, tedy zadávají úkoly sami sobě.

7. VÝZVA X RUTINA … studenti hledají řešení úkolu společně s učitelem. Neexistuje předepsaný způsob řešení. Je v tom trochu záhady a napětí. :-)

8. SPOLUPRACOVNÍCI X SOUPEŘI … studenti jsou vedeni ke vzájemné spolupráci, učí se vzájemně se respektovat a využívat silných stránek jednotlivců pro společné dílo.

→ MAKE LIFE, NOT SCHOOL

Nahrávku vystoupení v délce 8 minut poslouchejte ZDE.

  

Ing. Bořivoj Brdička, Ph.D., Pedagogická fakulta UK

Diskutující je toho názoru, že přechod velké části formativního vzdělávání mimo školu je nevyhnutelný a školám nezbude než tento trend akceptovat. Propojení pomocí technologií je pro školu riziko, ale i výzva. Čím déle budou školy váhat, tím více ztratí na respektu i zájmu žáků.

 

  • Je škola jediným vhodným místem pro učení (vize musí akceptovat vývoj světa)?
    Každý (tak jako tak) postupuje svou cestou (individualizace/personalizace).

  • Přesvědčení žáků, že dělají věci, které budou v životě potřebovat (problémová orientace, projekty, pedagogika nejistoty).

  • Schopnost učitele zaujmout (nutný talent) – Tim Rylands: Myst ‚Exile‘ in theclassroom.

  • Optimismus i pesimismus je nesprávný – realismus je na místě + štěstí (náhoda) – podobenství Roberta Bullougha pro začínající učitele [1] (O bouři, O želvě a o rybě, O rozsévači). Kam může vést pesimismus – Absentprofessor.

  • Lidský přístup je často lepší, než ryze pedagogický. Nesmí kolidovat s profesionalitou.

  • Je důležité si uvědomovat, že snahou je pomoci každému, aby se dostal v rámci svých schopností co možná nejvýše (ve smyslu myslet a tvořit).

  • Chápat mimoškolní prostor jako součást školy. Jak zužitkovat mimo školu to, co se děti naučí ve škole?

  • Převrácená třída (KhanAcademy a „převrácená“ třída).

  • Jednou z možných cest je využití technologií.

  • Veškeré poznávání je třeba chápat ve smyslu budování osobního vzdělávacího prostředí, jež zahrnuje mimoškolní neformální a informální aktivity – takové, při nichž dochází nejen ke kolaboraci, ale též ke kooperaci (konektivismus).

  • Nezbytné je ovlivňování celé společnosti ve smyslu zájmu o poznání.

Kompletní prezentaci přednášejícího si stáhněte ZDE.

Nahrávku vystoupení v délce 18 minut poslouchejte ZDE.

 

Mgr. Kamila Randáková, Společnost Montessori ČR

Diskutující se jako pedagožka snaží zobecnit své zkušenosti s organizací práce ve škole tak, aby jasně pojmenovala, které kroky vedou k větší ochotě dětí podílet se na vyučování a vnímat ho jako inspirativní a přitažlivé.

 

  • Připravit organizaci a prostředí, kde „se“ budeme učit

  • Podílet se na pravidlech pro atmosféru férových vztahů = partnersky

  • Objevovat a zkoumat – zapojit ruce a fantazii = aktivně

  • Vybrat si, mít volbu, využít své zájmy, učit se „bez učebnic“ = svobodně

  • Učit se navzájem, prezentovat práci ostatním, sdílet radost z práce = společně

  • Sebehodnocením se učit: ocenit, kriticky hodnotit, co a jak vylepšit = zodpovědně

  • Učit se samostatně plánovat, organizovat a dokončit práci = systematicky

     

 Záznam vystoupení v délce 16 minut poslouchejte ZDE.

 

Celý záznam kulatého stolu v délce 90 minut  si můžete poslechnout ZDE.

 


Video záznam z Kulatého stolu SKAV a EDUin, který se konal 7. 2. 2013 na téma „Jak zvýšit zájem dětí a studentů vzdělávat se a učit se nové věci?“

Přidejte komentář

Můžete se přihlásit nebo zaregistovat

Počet znaků: 0

Názor s nejvíce souhlasnými hlasy

 
  • Míša, Pondělí 11. Únor 2013

    Přikláním se k názorům slečny Večerkové, pana Brdičky a paní Randákové. Vypíchla bych tyto postřehy: 1) Škola by neměla být jedinou možností vzdělávání. Je třeba dát v tomto ohledu větší volnost. Míň nutit do dodržování svazujících systémových osnov, dát větší prostor individuálnímu vzdělávání. 2) Škola by měla být více prostředím, kde "se" děti budou učit, ne kde učitelé budou učit děti z nadřazené pozice. Učitel je spíše pomocník při vzdělávání, ne velitel.

Vaše názory