Jak zvA?A?it zA?jem dA�tA� a studentA? uA?it se novA� vA�ci?

VA�tA�to otA?zce je nejen pedagogickA? veA�ejnost jasnA� rozdA�lena. A?A?st je pA�esvA�dA?ena o tom, A�eA?i o motivaci A?A?kA?, bezpeA?nA� atmosfA�A�e ve A?kolA?ch a smysluplnosti vyuA?ovA?nA� jsou jen projevem sniA?ujA�cA�ch se nA?rokA?. Na pA�edchozA� generace studentA? nikdo takovA� ohledy nebral, a pA�esto se jim dostalo dobrA�ho vzdA�lA?nA�. Oponenti namA�tajA�, A?e se jednak zA?sadnA� zmA�nil svA�t, vA�nA�mA? dA�ti A?ijA�, jednak mnohem vA�tA?A� A?A?st informacA� ale i dovednostA� zA�skajA� dA�ti pohodlnA�ji mimo A?kolu. Proto je tak dA?leA?itA� uA?init ze A?koly opravdu inspirativnA� a motivujA�cA� mA�sto poznA?vA?nA�. Jinak bude dA?l vA�soutA�A?i o zA?jem A?A?kA? prohrA?vat. PodstatnA� takA� je, A?e vA?echny dostupnA� zkuA?enosti naznaA?ujA�, A?e ke kvalitnA�mu uA?enA�, tedy kA�opravdovA�mu pochopenA� problA�mu, je potA�eba bezpeA?nA? atmosfA�ra. RepresivnA� postupy dA�A�vA�jA?A�ch vzdA�lA?vacA�ch modelA? takA� u nA�kterA?ch dA�tA� vedly kA�A?spA�chu, ale bylo to vA�dobA�, kdy pA�evaA?ovalo pamA�tnA� uA?enA�, kdy se mnohem mA�nA� stavA�lo na A�eA?enA� problA�mA? a schopnosti prezentovat a komunikovat.

RA?znA� nA?zory na to, jak dA�ti motivovat a co by se mA�lo vlastnA� ve A?kole odehrA?vat, jsou patrnA� i zA�A?vodnA�ch tezA� panelistA?. VybA�rali jsme tentokrA?t tak, aby jejich pohled na vA�c byl co nejpestA�ejA?A�.

 

PublikovanA� teze pochA?zejA� zA�KulatA�ho stolu SKAV a EDUin ze 7. A?nora, kterA? se konal v rA?mci kampanA� A?esko mluvA� o vzdA�lA?vA?nA�. PostupnA� pA�idA?me i zvukovA� nahrA?vky jednotlivA?ch vystoupenA� a videosestA�ih.

 

PA�idA?vejte prosA�m do diskuse nA?zory inspirovanA� A?vodnA�mi otA?zkami:

  • VA�me, proA? naA?e dA�ti A?kola tak A?asto nebavA�?

  • Co udA�lat pro to, aby A?kola byla vhodnA?m mA�stem pro uA?enA�?

  • Jak mA?A?e uA?itel zvyA?ovat zA?jem jednotlivA?ch A?A?kA? o uA?enA�?

  • Jakou roli hraje vA�ochotA� uA?it se pA�edA?kolnA� vzdA�lA?vA?nA�?

  • VA�A?em je A?kola pro uA?enA� jedineA?nA? a kde uA? ji nahradil okolnA� svA�t?

Budeme rA?di, kdyA? zvlA?dnete formulovat svA?j nA?zor do 200 znakA? a pA�ipojA�te pA�A�padnA� odkaz na zajA�mavA? A?lA?nek, video, statistiku, strA?nky nebo pA�A�klady dobrA� praxe, kterA� podporujA� vA?A? nA?zor. Tyto odkazy budeme shromaA?A?ovat a budou i po ukonA?enA� diskuse kA�tA�matu souA?A?stA� a�zinformaA?nA�ho balA�A?kua�?, kterA? bude dlouhodobA� kA�dispozici na strA?nkA?ch ceskomluvi.cz a bude zahrnut i do zA?vA�reA?nA� zprA?vy zA�kampanA� A?MoV.

 

DiskutujA�cA�:


RNDr. Dominik DvoA�A?k, Ph.D., PedagogickA? fakulta UK

DiskutujA�cA� vidA� problA�m pA�edevA?A�m ve sniA?ovA?nA� vA?A?nosti uA?enA� na A?kor vA?chovy. A�kolu vnA�mA? jako nezastupitelnou instituci, kterA� je tA�eba vrA?tit ve vzdA�lA?vA?nA� vA?A?nost. Obhajuje akademickA� pojetA� vzdA�lanosti vA�opozici proti ryze praktickA�mu zamA�A�enA� toho, co se majA� dA�ti ve A?kole dozvA�dat.

 

    • Ke zmA�nA� musA� dojA�t soubA�A?nA� na vA?ech A?rovnA�ch systA�mu.

    • PA�estat A�A�kat, A?e uA?enA�/vzdA�lA?vA?nA� nenA� hlavnA�m A?kolem A?koly.

    • PA�estat proti sobA� stavA�t uA?enA� (vzdA�lA?vA?nA�) a vA?chovu (socializaci), jak se u nA?s dA�je.

    • A?A�kat nahlas, A?e A?kola je jako vzdA�lA?vacA� instituce nezastupitelnA? zejmA�na pro rizikovA� skupiny.

    • NevidA�m v krA?tkodobA� perspektivA� realistickou alternativu ke A?kolnA�mu vzdA�lA?vA?nA� dostupnou pro vA?echny.

    • NenA� moA?nA� rezignovat na pA�A?i o stA?vajA�cA� A?kolu a obA�tovat jednu generaci s vA?hledem na to, A?e se zrodA� nA�co jinA�ho, lepA?A�ho.

    • ZaA?nA�me o A?A?cA�ch opravdu pA�emA?A?let jako o jednotlivcA�ch.

  • A�kola je tu, aby uA?ila i to, co se jinde nenauA?A� a�� tA�mata a�zteoretickA?a�?, akademickA?. Je takA� protivA?hou toho a�zmimo A?kolua�?, nA�kdy to mA? od-nauA?ovat. A�kola vyrA?stajA�cA� (jen) z praktickA�ho A?ivota by byla nA?vratem k mA�A?A?ance.

  • A�kola je (i) protivA?ha praxe.

  • Recept pro A?eskA� prostA�edA�:
    1. DA?t uA?enA� pojmA?m a dovednostem na prvnA� mA�sto.
    2. InteligentnA� mA�A�it uA?enA�.
    3. InteligentnA� pracovat s vA?sledky mA�A�enA� uA?enA�.

 

KompletnA� prezentaci pA�ednA?A?ejA�cA�ho si stA?hnA�te ZDE.

NahrA?vku vystoupenA� v dA�lce 11 minut poslouchejte ZDE.

 

 

Dana VeA?erkovA?, studentka Masarykovy univerzity

DiskutujA�cA� klade dA?raz na propojenA� A?koly sA�reA?lnA?m A?ivotem. Jako studentka A�A�kA?, A?e ji motivujA� kA�prA?ci ty A?lohy, kterA� majA� zA�etelnA? smysl i jinde neA? jen ve A?kole, kterA� pA�edstavujA� reA?lnA? A?kol a obsahujA� vA�sobA� obtA�A?nA? problA�m. Podporuje nA?zor, A?e mnoho A?innostA�, kterA� studenti vykonA?vajA� mimo A?kolu, by mA�lo bA?t integrovA?no do A?kolnA�ho vzdA�lA?vA?nA�.

 

MAKE SCHOOL, NOT WAR a�� to je, kdyA?a��

1. PROA?? X PROSTAs PROTO a�� uA?itelA� vysvA�tlujA�, k A?emu je pro studenty dobrA�, aby se uA?ili zrovna to, co jim pA�edklA?dajA�.

2. ZA?KLAD X a�zPRO ZA?JEMCEa�? a�� uA?itelA� jednotlivA?ch pA�edmA�tA? zA�etelnA� rozliA?ujA� minimum, kterA� vyA?adujA� po vA?ech studentech, a nA?stavbu, kterou majA� zvlA?dnout ti, kteA�A� chtA�jA� bA?t v danA� problematice dobA�A�.

3. MIMOA�KOLNA? AKTIVITY X A�KOLA a�� uA?itelA� vA�dA� o mimoA?kolnA�ch aktivitA?ch svA?ch studentA?, podporujA� je v nich a dA?vajA� jim prostor vyuA?A�t jimi nabytA� schopnosti ve A?kole.

4. RODINA, OBECa�� X A�KOLA a�� otA?zky, kterA� studenti ve A?kole A�eA?A�, se co nejvA�ce vztahujA� k jejich pA�irozenA�mu prostA�edA�, a pomA?hajA� jim tomuto prostA�edA� lA�pe porozumA�t.

5. ZODPOVAsDNOST X AsKOL PRO AsKOL a�� je A?kolnA� A?kol spojen se zodpovA�dnostA�, tedy jeho ne/splnA�nA� mA? dopad nejen na znA?mku, ale pA�edevA?A�m na ne/uskuteA?nA�nA� nA�A?eho a�zreA?lnA�hoa�?.

6. SMAsA?OVA?NA? K CA?LI X OD ZNAA?KY KE ZNAA?CE a�� studenti znajA� cA�l, kterA�ho majA� dosA?hnout, ale jednotlivA� kroky si rozvrhujA� sami, tedy zadA?vajA� A?koly sami sobA�.

7. VA?ZVA X RUTINA a�� studenti hledajA� A�eA?enA� A?kolu spoleA?nA� s uA?itelem. Neexistuje pA�edepsanA? zpA?sob A�eA?enA�. Je v tom trochu zA?hady a napA�tA�. :-)

8. SPOLUPRACOVNA?CI X SOUPEA?I a�� studenti jsou vedeni ke vzA?jemnA� spoluprA?ci, uA?A� se vzA?jemnA� se respektovat a vyuA?A�vat silnA?ch strA?nek jednotlivcA? pro spoleA?nA� dA�lo.

a�� MAKE LIFE, NOT SCHOOL

NahrA?vku vystoupenA� v dA�lce 8 minut poslouchejte ZDE.

A�A�

Ing. BoA�ivoj BrdiA?ka, Ph.D., PedagogickA? fakulta UK

DiskutujA�cA� je toho nA?zoru, A?e pA�echod velkA� A?A?sti formativnA�ho vzdA�lA?vA?nA� mimo A?kolu je nevyhnutelnA? a A?kolA?m nezbude neA? tento trend akceptovat. PropojenA� pomocA� technologiA� je pro A?kolu riziko, ale i vA?zva. A?A�m dA�le budou A?koly vA?hat, tA�m vA�ce ztratA� na respektu i zA?jmu A?A?kA?.

 

  • Je A?kola jedinA?m vhodnA?m mA�stem pro uA?enA� (vize musA� akceptovat vA?voj svA�ta)?
    KaA?dA? (tak jako tak) postupuje svou cestou (individualizace/personalizace).

  • PA�esvA�dA?enA� A?A?kA?, A?e dA�lajA� vA�ci, kterA� budou vA�A?ivotA� potA�ebovat (problA�movA? orientace, projekty, pedagogika nejistoty).

  • Schopnost uA?itele zaujmout (nutnA? talent) a�� Tim Rylands: Myst ‚Exile‘ in theclassroom.

  • Optimismus i pesimismus je nesprA?vnA? a�� realismus je na mA�stA� + A?tA�stA� (nA?hoda) a�� podobenstvA� Roberta Bullougha pro zaA?A�najA�cA� uA?itele [1] (OA�bouA�i, OA�A?elvA� aA�oA�rybA�, OA�rozsA�vaA?i). Kam mA?A?e vA�st pesimismus a�� Absentprofessor.

  • LidskA? pA�A�stup je A?asto lepA?A�, neA? ryze pedagogickA?. NesmA� kolidovat sA�profesionalitou.

  • Je dA?leA?itA� si uvA�domovat, A?e snahou je pomoci kaA?dA�mu, aby se dostal vA�rA?mci svA?ch schopnostA� co moA?nA? nejvA?A?e (ve smyslu myslet a tvoA�it).

  • ChA?pat mimoA?kolnA� prostor jako souA?A?st A?koly. Jak zuA?itkovat mimo A?kolu to, co se dA�ti nauA?A� ve A?kole?

  • PA�evrA?cenA? tA�A�da (KhanAcademy a a�zpA�evrA?cenA?a�? tA�A�da).

  • Jednou zA�moA?nA?ch cest je vyuA?itA� technologiA�.

  • VeA?kerA� poznA?vA?nA� je tA�eba chA?pat ve smyslu budovA?nA� osobnA�ho vzdA�lA?vacA�ho prostA�edA�, jeA? zahrnuje mimoA?kolnA� neformA?lnA� a informA?lnA� aktivity a�� takovA�, pA�i nichA? dochA?zA� nejen ke kolaboraci, ale tA�A? ke kooperaci (konektivismus).

  • NezbytnA� je ovlivA?ovA?nA� celA� spoleA?nosti ve smyslu zA?jmu oA�poznA?nA�.

KompletnA� prezentaci pA�ednA?A?ejA�cA�ho si stA?hnA�te ZDE.

NahrA?vku vystoupenA� v dA�lce 18 minut poslouchejte ZDE.

 

Mgr. Kamila RandA?kovA?, SpoleA?nost Montessori A?R

DiskutujA�cA� se jako pedagoA?ka snaA?A� zobecnit svA� zkuA?enosti s organizacA� prA?ce ve A?kole tak, aby jasnA� pojmenovala, kterA� kroky vedou k vA�tA?A� ochotA� dA�tA� podA�let se na vyuA?ovA?nA� a vnA�mat ho jako inspirativnA� a pA�itaA?livA�.

 

  • PA�ipravit organizaci a prostA�edA�, kde a�zsea�? budeme uA?it

  • PodA�let se na pravidlech pro atmosfA�ru fA�rovA?ch vztahA? = partnersky

  • Objevovat a zkoumat – zapojit ruce a fantazii = aktivnA�

  • Vybrat si, mA�t volbu, vyuA?A�t svA� zA?jmy, uA?it se a�zbez uA?ebnica�? = svobodnA�

  • UA?it se navzA?jem, prezentovat prA?ci ostatnA�m, sdA�let radost z prA?ce = spoleA?nA�

  • SebehodnocenA�m se uA?it: ocenit, kriticky hodnotit, co a jak vylepA?it = zodpovA�dnA�

  • UA?it se samostatnA� plA?novat, organizovat a dokonA?it prA?ci = systematicky

     

A�ZA?znam vystoupenA� v dA�lce 16 minut poslouchejte ZDE.

 

CelA? zA?znam kulatA�ho stolu v dA�lce 90 minut A�si mA?A?ete poslechnout ZDE.

 


Video zA?znam z KulatA�ho stolu SKAV a EDUin, kterA? se konal 7. 2. 2013 na tA�ma „Jak zvA?A?it zA?jem dA�tA� a studentA? vzdA�lA?vat se a uA?it se novA� vA�ci?“

Přidejte komentář

Můžete se přihlásit nebo zaregistovat

Počet znaků: 0

Názor s nejvíce souhlasnými hlasy

 
  • Míša, Pondělí 11. Únor 2013

    Přikláním se k názorům slečny Večerkové, pana Brdičky a paní Randákové. Vypíchla bych tyto postřehy: 1) Škola by neměla být jedinou možností vzdělávání. Je třeba dát v tomto ohledu větší volnost. Míň nutit do dodržování svazujících systémových osnov, dát větší prostor individuálnímu vzdělávání. 2) Škola by měla být více prostředím, kde "se" děti budou učit, ne kde učitelé budou učit děti z nadřazené pozice. Učitel je spíše pomocník při vzdělávání, ne velitel.

Vaše názory